Došla mi slova, a to je co říct . Však víte že tím pantem melu pořád . Podívejte se na fotky a řekněte sami, jestli sem chcete . Autobus staví hned u hřiště. Parkování je taky hned u hřiště. Na vlak je to kousíček .
Ten pán byl úplně neuvěřitelný. Jedenáct let každý den taková piplačka. Takový detail ručně. A ještě navíc to přežilo tolik desetiletí. Teď to najdete v hlavní budově Muzea Prahy. A víte, co je nejlepší? Je to ZADARMO .
Měl jsem v plánu psát vám o hřišti, ale plavba na lodičce ve Staré čističce odpadních vod v Bubenči a chůze v odtokovém tunelu to změnila .
Myslel jsem, že jedeme na výlet na hřiště, a skončil jsem v čističce. Když jsem se ptal maminky, co ji to zase napadlo za kreativitu, řekla mi: „Tak…, zamyslela jsem se na záchodě.“ Možná proto jsem tak přerostlý, že z těch jejích nápadů rostu .
To vám je taková nádherná chuťovka . Představte si, že ještě před 120 lety vyhazovali lidé vše z oken na ulici. Takže pak chodili venku všude v hovínkách. Se nedivím, že musely existovat parfémy – napatlat i pod nos – nutnost přežití toho puchu. A ta chrochtačka pro viry a bakterie.
Když to tak pozoruji, tak si i po těch 60 letech, co už tahle čistička nefunguje (ale svodné kanály po městě zůstaly stejné), myslím, že tu musejí být moc hezké mikrobiologické vzorky .
Až sem půjdete, zkuste si to naplánovat na prohlídku, kdy rozjedou i kotle a techniku. Je to neskutečné, co tenkrát vytvořili za místo – během pěti let. Prý to tu takhle tiše a zkušeně běží třeba na Den Vody.
O krtkovi se pořád mluví. Teď o něm byl i natočen film. Ale pořád ne a ne ho zahubit. Je tak oblíbený, že se teď dokonce ještě rozšířil o další fajn část.
V Krtkově světě totiž ke klasickým venkovním částem a vnitřnímu hřišti, přibyl je další venkovní výběh s orlím jevištěm, ponorkou a týpí lesem.
Copak asi vymyslí příště? Motokáry, lyžování, kolotoče, paví slet… to už tu je. Tak uvidíme .
Mám pro vás jednu legrácku, která udělá radost i rodičům, protože je nebude stát ani halíř . Možná jste někdy slyšeli o Sacré-Cœur v tom velkém městě ve Francii (myslím, že se to tam jmenuje jako pařížská šlehačka ). Ale víte, že takové místo je i v Praze na Smíchově a že je u něj velká klouzačka a hotelová lanovka, která převáží talíře pro hosty, ale od 10.30 do 11.30, od 15 do 18 a od 22 do 24 hodin vozí i ty, kteří nespí v hotelu? Tak si běžte zahrát pořádnou letní hru „na nějakého turistu z cizích zemí“ .
P. S.: Nemusíte čekat na konkrétní čas, až lanovka přijede, můžete si ji čudlíkem přivolat .
Taková sváteční rychlovka . Trochu jsem teď propadl přírodě (možná jste si všimli ) a sázení – zeleniny a kytek, ne na vítězství . Zkouším rajčátka , okurky , papriku , ředkvičky, jarní cibulku. Trochu jsem se pomátl a zkouším ještě sukulenty (ale asi jsem to s tím suchem „trochu“ přehnal), jedličku, mangold a ještě něco, co už jsem zapomněl .
Kdybyste se chtěli podívat, jak sázejí jiní, inspirovat se, kouknout na zvířátka a projít se bez peněz v zeleni, našel jsem tohle žijící místo:
Teď je to, pravda, takové pražské šestkové pásmo, ale co naplat, když už jsou tu T-Rex a spol. jako živí v dinolive.cz. Jen co projdete parkem od tramvaje Nad Džbánem, nebo zaparkujete oře na parkovišti před areálem (zadarmo), a projdete vstupní branou, už vidíte T-Rexe a jeho masokámoše, jak si o vás povídají a jak se o vás zajímají. Utečete jim cestičkou do kopce a potkáte mluvící strom, který vám z knížky přečte dobré rady na cestu. A tak to jde dál a dál až do brontosauřího nebe.
Mimochodem, když se za vámi ti fešáci snažili na lodi z Asie dostat, ostřelovali je piráti drony v Rudém moři, a tak změnili plány, naskládali se do konťáků a přijeli vlakem. Teď si tu žijí ve skalách v lese u vody poblíž Divoké Šárky a mně se strašně líbí, že si to tu s nimi můžu užít a pak se ještě dorazit na pikniku na louce u vody nebo třeba na super tematickém obřím skákacím hradě.
A v úterý 30. 4. tady půjde obzvlášť o život – čáry máry čarodky a T-Rex, to je tedy kombinace .
P. S.: Vstupenka do DinoLive platí na celý den (a fakt je tu co dělat), a dokonce je i zaplatitelná .
➡️ Místo: DinoLive, Praha 6 – Vokovice (u přehrady Džbán), adresa: Nad Lávkou 6
Kolem tohoto místa jsem za svůj krátký život několikrát šel a vždycky to tu vypadalo stejně neutěšeně. Byly tu dvě rezavé pravěké kovové prolejzky, rozpadlé pískoviště, houpačka a opelichaný kopeček, který vypadal, že se dá využít jen k venčení chlupaté ségry. Jel jsem se zase projít ke střílecímu jezírku a pozorovat vlaky na Semmeringu a hele… Tady to bude v létě úplně super super super .
Mně se hrozně líbí, že se tu dá hrát i večer, protože jsou tu lampičky, ale hlavně že ta voda, co vypumpuju, se zase vrací do potoka, a to mě baví . A bufáč U Prokopa mě taky baví . A prostě už musím jít spát, maminka se zlobí, jen jsem vám tohle chtěl rychle říct, tak dobrou noc . Ding dong .
Cvrnk do rampouchu, nebo cvrnk do kuličky? Lyžování bylo letos občas tak trochu na blátě, teď se zase třeba na Šumavě jezdí ve sněhu fajn na kole . Vtipný rok . Uvidíme, jak to půjde dál, jestli budu jako velký vzpomínat alespoň na zbytky sněhu, nebo znovu zažiju boření se v něm jako maminka s babičkou. Každopádně teď jsem alespoň uspořádal vychlazené závody kuliček na Dědině v Praze 6. Nenašel jsem, kde by se tam daly i koupit, tak jsem je pořídil už dopředu v hračkářství a pár jsem vám jich tam nechal. Tak schválně, jestli tam ještě jsou .
P. S.: Můžete sem, i když už vám nezbylo nic z kapesného, protože to tu je zadarmo .
P. S. 2: Po dešti se fakt hodí gumové rukavice, když kulička v cíli udělá žbluňk .
Hola, hola, slyšíte to? Jak už pomalu začínají šustit křídly andělíčci a cinkat zvonečkem Ježíšek? Už jste mu napsali dopis ? Já už se překonal. Zítra ho dám za okýnko a sem dám pro vás soutěž, protože jsem objevil místo, kam chci znovu (a tak jsem si o to napsal), a pro vás mám na to tajuplné místo jeden voucher, třeba se tam u vchodu, u těch nádherných dveří spolu vystřídáme .
Poslyšte, podařil se mi totiž o víkendu husarský kousek – vysvobodil jsem při únikovce Zlobr od Trapasmamas.cz únikové hry / exit games Fionu . Mimochodem vůbec nechápu, kde si ten Shrek nechává šít boty , protože má asi tak 6x větší nohu než já .
No, a abych neodbíhal od tématu, byl jsem s maminkou na únikovce poprvé, takže když jsme sestupovali do tajuplného podzemí s úžasnou atmosférou a byli na startu, byl jsem z toho dost vyjevený. Naštěstí jsme s sebou dostali Shrekova kamaráda Oslíka , aby nás doprovázel.
Když jsme se jako totální amatéři nemohli pohnout z místa, maminka přemýšlela, jak Oslíka rozmluví, a tak mu rozepnula zip. On si to samozřejmě nenechal líbit a řekl jí: “ Co mi lezeš do žaludku?“. Pak jí ale řekl i jiné věci, a já tím pádem zjistil, že je vážně chytrý, a až moc ho obtěžoval .
Každopádně když jsem se na konci hry rozkoukal a začal prosit, že sem chci znovu, všiml jsem si, že naproti přes chodbu je Jungle. A tam chci samozřejmě taky. Jsem přece zvědavý . Nu a tak píšu tomu Ježíškovi…
P. S.: Kouzlo Abraka dabra občas funguje, ale klasické „Chce se mi čůrat“ je taky dobrá únikovka .
➡️ Místo: TrapasMamas, Hlavní město Praha, ulice Vítkova poblíž Karlínského náměstí
Hroziiivýýý halloween přeji . O tomhle místě jsem hodně slyšel, ale až dnes jsem ho i viděl… A ty šprochy si zaslouží . Gutovka ve Strašnicích ve strašidelný den je fakt gut .
Hřiště, o kterém teda tvrdím, že je tam chyba a nedá se tam vylézt (ale maminka si myslí něco jiného ), ovál, kde se bude asi brzy bruslit , stěna jako pro Adama Ondru, místo na ježdění na a i super krásná restaurace .
Do areálu je vstup zdarma , lezení je za penízky. A koukal jsem, že tu budou slavit i svatomartinské slavnosti. Tak hurá pro zdraví i na zdraví .
Tenhle rok na mě z každého rohu vykukovala inflace. I z plechovky. Tak jsem se na ni šel mrknout do ČNB. Vyzkoušet si, jak je těžké ji udržet na uzdě, nebo trošku rozšlapat. V laboratoři peněz jsem zkoumal padělky a seděl jsem v radě na poradě s guvernérem . Celá poznávačka je zadarmo .
Přeji vám, ať s tou inflací neválčíte tolik jako já tady na šlapacím kole . Šťastný krásný celý nový rok přesně podle vašich představ, přátelé , ťuk limonádou a mlíčkem na to.
Tak vám nevím, jestli do Krtkova světa chodí rodiče kvůli nám trpaslíkům, nebo spíš kvůli sobě. Tolik šťastných tatínků na trampolíně, aby pohledal. I na několikanásobné klouzačce s námi závodili a šlapali na motokárách :-).
Maminka zase ocenila, že tady nemusí nikoho mazat krémem na opalování (nemá ráda umatlané ruce), protože atrakce jsou schované hezky ve stínu vysokých stromečků. Taky tu mají houpací lehárium, a dokonce jsou tak dobře zavěšené, že i když si maminka lehla do sítě, houpala se ve vzduchu a neryla zadkem o zem jako u nás doma.
Nejdřív rozcvičku – závod s panem pávem a snídani s kozami, pak v nové části (první patro nad původní restaurací a zašívárna v podkroví – pst, tajemství, nelezte mi tam 🙂 ) průlez ptačím tunelem, trochu kamzičího šplhání po stěnách a nakloněných rovinách a nakonec pavoučí život v síti.
Jen to papání tady pro trpaslíky moc není. Samý polotovar, smažené věci a dorty na plastovém nádobí. To mě trošku mrzelo, ale alespoň vývar s nudličkami jsem ulovil.
Už jste ji byli vyzkoušet? Myslím na ni od Velikonoc, ale až teď jsem to dotáhl. I když to bylo zase jako vždycky. Došel jsem s maminkou k nové rozhledně na Závisti u Zbraslavi, udělal tóčo, vylezl nahoru, nenechal nikoho z rodiny ani rozhlédnout a zase běžel dolů.
Na parkovišti , o kterém si tatínek myslel, že je to parkoviště, dostal pokutu, protože jak nám policie vysvětlila, nebylo to parkoviště. Byl to dokonce zákaz vjezdu. Autíčko musíte zaparkovat ve vesnici a ujít o kus víc.
Dobrá zpráva je, že sem můžete vzít kolo , kočárek i odrážedlo. Jen na to tu moc není, řekl bych. A pak hurá na Zbraslav do Barabizny. To je neskutečný bizár. Nejen pro oko, aj pro pupík. Akorát pozor, k víkendu a večer to chce rezervaci.
➡️ Místo: Rozhledna Závist u obce Dolní Břežany (kraj: Středočeský), Barabizna: Praha-Zbraslav
Start . Ahoj všichni v novém třídvojkovém roce. Přeji vám, abyste se do něj rozletěli s radostí jako já na řetízkáči v Majalandu (i když se s vámi vše točí ze strany na stranu), radostně zavýskli pokaždé, když si hezky z vesela poskočíte jako na točící žábě , vyšnorchlovali ze starostí jako z míčkového jezera, nepokakali se při náhlém rychlém sešupu do měkkého, moc nebourali, našli vždy na (ve) stromě něco kvalitního a do pupíku, měli radost ze setkání s a dokázali si na něj došlápnout. Při každém průjezdu horskou zatáčkou se cítili fit a mohli odvážně klidně zvedat palec nahoru a volat „já chci ještě“ . Držte se, opatrujte se, jsem tu s vámi moc moc rád. Váš Zvědavý Batoh .
Ještě nikde jsem nebyl tak hodný jako v Majalandu v POP (Ke Kopanině, Tuchoměřice). Úplně mi to kouzelné místo vyrazilo dech. Dostanete na ruku pásku a můžete se vozit, pak jít třeba nakupovat a pak se zase vozit (uvažuji o roční lítačce ). Líbilo se mi taky blbuvzdorné parkování . Přijedete, zastavíte, vylezete, vyřítíte se do vymazleného vchodu – a jste v ráji.
Za dvě hodiny jsme stihli jet 9x na horské dráze, 2x na minidromu a a pak jednou na všech dalších „zastaveních“ (kromě dvou pro puboše /120 cm +/), až jsem se úplně motal . Všude můžou maminky i tatínkové a moc si to užívají . Až na maminku, která prosila na řetízkáči paní obsluhující, ať nedává prodlouženou jízdu, protože by neměl kdo řídit domů . Jen trpasličí záchodky jsem nenašel .
Ólalá. Mám ukrutně namožené a málem mi vypadly oči. Tatínek tomu tady říká pražské Mirákulum zdarma, maminka to překřtila na klouzačkový svět a já tomu říkám veeeliký bojim bojim a makačka. Doopravdy je to ale Areál Vltavanů 229, jsou tu klouzačky a lana pro puboše i trpaslíky, jede sem autem i MHD a kromě vlastních výkonů můžete pozorovat i jiné sportovce, třeba otužilce ve Vltavě :-).