Tuhle hádanku znáte? V dešti si to užiju zevnitř, když svítí i zvenku… Co je to? Vodní dům .
Kromě klasické venkovní vodní ráchačky tady vodu poznáte všemi smysly. Můžete si ji poslechnout, ochutnat (a zkusit poznat, která je která), vytlačit mrak, prostudovat si, jakou roli hrají pstruzi při přípravě vody, která teče Pražanům z kohoutku, atp.
P. S.: Tenhle domeček má na střeše místo tašek opět vodu , ale ne louži, rovnou jezírko i s travičkou.
Už je to tadyyyyy, hurááá, těšíte se? Šplouuuuuuuch . Od dubna se pořád ptám, kdy už konečně otevřou koupaliště. A dočkal jsem se . Viděli jste tu předpověď počasí? Už máte připravené plavky?
Dáte mi nějaké tipy, kam mám jet dělat vlny? Zatím vykopávám s prvním nápadem. BENÁTKY NAD JIZEROU.
Teď je pochodovací sezóna. Všimli jste si? Chtěl jsem, aby chlupatá ségra mohla jít taky na pochod, jako zamlada (už jí je 12, babce, utíká to). Hledal jsem něco kratšího (stejně pořád chodí tam a zpátky ), v přírodě, co nejméně po silnici a s málo lidmi, aby měla svobodu a užila si to . Zároveň jsem potřeboval trochu namotivovat tatínka, aby se mu chtělo jet.
Našel jsem pochod s trasami 4, 9 a 14 km ve Skryjích u Rakovníka na počest pana Barranda. Víte, kdo to byl? Slyšeli jste někdy o zkamenělinách? Trilobitech? Taky jsem vám občas ukazoval, kde je najít (koukněte tady na Zvedavybatoh.cz). A ten pan Barrand hledal i tady, ve Skryjích a je tu i muzeum .
Na start nás dopravil místní autobus zařízený kvůli pochodu. V lese u stromu jsme zaplatili startovné, zapsali se a vyrazili po zelené turistické značce lesem na nejkratší trasu. Tatínek šel mezitím hledat trilobity (a našel ).
Kromě tatínka s nálezy v cíli čekalo i občerstvení, hry, soutěže, senzačně chytré stánky, diplomy, taška s dárky, tričko… Ohromně moc užitečných a chytrých dárků, které navíc nevypadaly jako z Temu .
Kdo chtěl, mohl potom i do toho muzea. Jsem spokojený. Psí babička má diplom, já lepší kondičku, tatínek tašku nálezů… Hurá
Měl jsem špatné svědomí, že je moje kolo nešťastné, protože už mělo moc zahálky .
Maminka pro něj tedy vymyslela turbo super trasu z Kostomlat nad Labem do Nymburka polabskou cyklostezkou, ale neřekla mi to. Dávkovala mi to hezky pěkně po 5 kilometrech od hřiště k hřišti jako oslíka za mrkví a na nádraží v Neratovicích mi ukázala, kolik jsem ujel. Málem mi vypadly oči – 45 kilometrů .
Ale nohy mi kupodivu neupadly. Po cestě sice vystřídáte fakt hodně terénů a pěkně si vydrncáte zadek, ale jedete skoro pořád po rovině a úplně minimálně po silnici mezi auty.
Bomba je, že cestou právě potkáte 4 pláže, kde se už teď trpaslíci koupali, strašně moc bister, street foodů a vozíčků s mňamkami, 3 hřiště…, takže je to taková tour de pískoviště , a skoro na každých 5 kilometrech to můžete vzdát a zdrhnout vlakem domů, kdyby vám ty nohy přece jen upadly .
Kluci, holky, udělejte radost maminkám, ať mají doma taky klidnou chvilku , a vezměte tatínky na hradové hřiště (inspirované mladoboleslavským hradem) do Nového parku v Mladé Boleslavi. Je to tu zdarma, tatínkové si zlepší kondičku, nebo si ji v sousedním bufetu naopak trošku zhorší , a vy se pěkně vyvětráte.
Kam chodíte, když prší? Napovíte mi, prosím? Něco, kde není tolik lidí, není to ve velkých obchodních pixlách, mají tam i něco dobrého zdravého do pupíku a vejde se tam na hraní i takové přerostlé mimino, jako jsem já? Předem děkuji .
Zatím jsem místo na skálu dorazil do Skaličky, našel tam spoustu dopravních značek (to miluju! ) a dal si a přidal si parádní žitný chlebíček s domácí vajíčkovou pomazánkou (luxus ).
P. S.: Malinko jsem bloudil a šel jsem místo do herny do toho místa, kde lidi běhají na umělých jezdicích pásech, ale dobrý, najít se to dá .
To je vážně vtipný . Párkrát jsem přemýšlel, proč se jarní prázdniny jmenují jarní, když jsou celé v zimě . Kdyby se opravdu posunuly do jara, nebyla by už asi ani šance, že potkáte sníh. I když… při současných technologiích je to fakt masakr – třeba tady na Areál Monínec to zvládnou zasněžovat prý až do 15 stupňů.
Nevím, neprověřoval jsem to. Ale jestli chcete zažít o jarních prázdninách obě roční období zároveň, tady na Monínci máte možnost – zatímco já padal z lanovky a projížděl tunelem na lyžích , tatínek chodil po menhirech .
P. S.: Pozor číslo jedna – pokladna má od 12.30 do 12.50 polední pauzu.
P. S. 2: Parkoviště Horní kotva má fakt luxusní výjezdní pozici na lyže.
P. S. 3: Nezapomeňte si včas zaklapnout hrazdičku na lanovce, ať z ní nespadnete .
Ahoj holky a kluci . Přeji vám všem luxusní vánoční prázdniny, prima Vánoce i pevný krok pravou nohou do nového roku . Díky za celý rok 2025, jsem zvědavý, co naplní 2026.
Kdybyste se nechtěli o prázdninách jen poflakovat doma, ale chtěli nasát vánoční atmosféru i dát vzdušnou hodinu, našel jsem místo, kde Adéla ještě nevečeřela .
Mrkněte na kavárnu ReMonstera a diskgolf v parku pod zámkem v Benátkách nad Jizerou. Je fakt zákeřný. Hlavně když to vyházíte nahoru ke koši a pak se vám to vrátí zase dolu jako mamince . Prý že PAR 3, dala PAR 10 .
Originální výlet? Dobrodrůžo? Dárek pro někoho k Vánocům? Pozor, není to žádná spolupráce (jako obvykle) , píšu o tom jen proto, že to bylo netopýrsky boží .
Trasa je z 95 procent v podzemí. Rovina. Teplota 12 stupňů. 5,5 kilometru. Na začátku, v půlce i na konci záchod k dispozici i s teplou vodou. Parkování zadarmo. Helmy měli i v mojí giga velikosti . Hafové můžou na vodítku.
Heslo dne: Pozor, ať se neopřete přilbou o netopýra .
Nechte doma kočárek, odrážedlo, kolo… Vezměte si nohy a dobrodružnou náladu . Ten terén ke Skryjským jezírkům je všechno, jen ne asfalt. A co teprve, když se rozhodnete jít ještě dál po turistické značce .
Můžete si vybrat ze dvou možností – buď jít vodou (brodit potok), nebo lézt po skalkách. Ale pozor, nezastavovat, ať z vás není komáří sváča. Opravdová divočina .
Pozor, pozor, důležité hlášení! V Kolíně je kuličkové hřiště, kde můžete i slavit – třeba narozky . Když si zapomenete kuličky, vůbec to nevadí, protože se tu dají koupit z takového přístroje na penízky. Je tu i záchod a tekoucí voda , občas i otevřené občerstvení.
Nezapomeňte si vzít s sebou I) něco na hlavu (smaží to tu), II) krém (smaží to tu ), III) větev, nebo něco jiného tenkého pevného dlouhého na vystrkování kuliček z tunelů . Konec hlášení .
Tohle místo je bezva zážitek každého ročního období, ale v létě je obzvlášť fajn… Stín i voda, co dodat .
Můžete si to rozdělit do výletů na víc dnů, nebo to během odpoledne projet třeba na kole najednou. Dá se udělat i prima okruh od říčanského vlakového nádraží, kolem rybníka Jureček (první hřiště a šplouch), pak dál na kole nebo pěšky až k naučné Cestě kocoura Mikeše a kolem hájovny k hřišťátku Marvánek.
A můžete ještě pokračovat kolem zříceniny hradu po červené turistické kapce až k božímu hřišti ve stínu. Když to pak dokončíte kolem Mlýnského rybníka zpět k nádraží, je z toho super okruh .
➡️ Místo: Jureček a jiná místa v Říčanech, okres Praha-východ, Středočeský kraj
V Hořovicích na nádraží stojí stoleček a u něj sedí pánové a paní, kteří si od vás vezmou pár korun a dají vám mapku, abyste se nezabloudili. Tady na tomhle pochodu nejsou kontrolní stanoviště jako jinde, je to o důvěře .
Můžete si vybrat z víc možností. Delší vedou odjinud, než z Hořovic. Od vlaku vede pohodářská ošizená verze a 9kilometrová pořádná varianta .
Všechny cesty vedou do Srubu, kde na vás čekají odměny, diplomy, hezké hřiště i si tam můžete koupit dobroty k jídlu a k pití.
P. S.: Víte, co je myšleno tím kamenným broukem? Kdy žil a kde se dá najít?
To je nějaká nová móda maminky, protáhnout mě po všech čertech cestou na koupaliště . I když… teď jsme na koupaliště Želízy vážně šli přes Čertovy hlavy a peklem jsem ji protáhnul já – pekelnou variantou stezky mezi větvemi ve skalách . Jen jsem měl zatím ještě tolik rozumu, že jsem nešel po kládové výzvě na hlavu .
P. S.: Nedoporučuji s sebou tahat něco, co má kolečka .
Každý rok začátkem května se mi v předsíni začnou klepat kecky, protože se blíží Mukařovská kecka. Nevím, jestli se klepou strachy, nebo natěšením, každopádně pravidelně v sobotu koncem května nadávám, že už nemůžu, že je to úplně šílený, že už nikdy nepůjdu… A za rok jdu zase delší trasu .
Letos 18 kiláků, málem mi upadly nohy, kdybych nepočítal fáborky, asi bych zůstal někde v lese přírodě napospas. Můžete si vybrat ze tří tras, které se oficiálně jmenují 7, 15 a 25 km. Ale chyba lávky . Ta patnáctka má právě 17,7 km + jsem ještě udělal tu blbost, že před startem, když ostatní čekali ve frontě na zápis (čím dál víc lidí to chce chodit ), jsem samozřejmě neposlechl maminku, že se mám šetřit, a oběhl místní fotbalové hřiště…
Mám dvě rady. Rada jedna. Jestli nutně musíte jít 15/25 kiláků s kočárkem, jděte ve dvou, ať ho zvládnete v rokli přenést . Rada dvě – nesnažte se si přispat, buďte na startu alespoň v devět, ať nedopadnete jako já. Až do třetí kontroly (razítka, jestli nepodvádíte) mě honili jako nadmutou kozu, aby nám nezavřeli kontrolní stolečky.
Stihli jsme to, ale tradiční pochodové koláčky už měli snědené a buřty u čtvrtého stanoviště u jezírka vyprodané, takže tatínek jen velmi nelibě čuchal vůni posledních buřtů, které zrovna ti před námi opékali… Chjo.
Taky mě mrzelo, že moje chlupatá ségra už je babka , a tak nemohla jít. Musím najít nějaký kratší bonusový pochod, aby jí to nebylo líto.
Byl první máj, byl lásky čas a kolo volalo: „Vyvez mě na výlet, hezky je zas.“ Už jste letos jeli nějakou svoji jarní cyklojízdu? Co mám fakt rád, je kombinace kolo a vlak. Připadám si pak dobrodružně, přírodně, a když ten vlak nemá zpoždění, je to i bezva zážitek . Vzal jsem po zimě svoje vrzající kolo na výlet do Kostomlat nad Labem.
Kdybyste to chtěli ošolíchat, stačí vystoupit v Lysé nad Labem, ale zrovna tak si to můžete i prodloužit . Za cíl jsem si dal Čelákovice. Tam jsou dvě zastávky vlaku – Čelákovice-Jiřina jsou blíž přírodě. K zastávce Čelákovice, která je ve městě, se zase projedete o trochu víc. Hlavně asi záleží, s kým pojedete, s jakou technikou, a jak moc se bude ozývat „bolí nohy“ . To my umíme moc dobře, že jo . A ještě samozřejmě „kdy už tam budem“, to nesmí chybět .
Dobrý je, že po cestě je minimálně jeden „úplatek“, motivace, prostě dobré místo na odklon naší pozornosti. Ale bacha, taky zásek a časoužrout . Jestli máte vypočítaný dojezd na vlak a slabé nervy, tak na hřišti a plážičce u mostu Bohumila Hrabala radši dělejte, že to tam nevidíte .
➡️ Místo: cyklostezka Kostomlaty nad Labem – Čelákovice-Jiřina, hřiště u mostu Bohumila Hrabala u Lysé nad Labem, okres: Nymburk, kraj: Středočeský
Už zase můžete sfárat do dolu Drkolnov . Funguje to tak, že nejdřív poprosíte maminku a tatínka, aby vám koupili v tom areálu s vysokou věží z roku 1813 v domečku číslo 1 vstupenku na prohlídku buď v 10, ve 12 nebo ve 14 hodin. Pak půjdete buď půl hodiny pěšky k domečku, ve kterém se půjčují přilby a klouzací podzadkováky, nebo tam můžete jet autíčkem a vzít s sebou třeba pana průvodce, který do svých 50 let opravdu fáral .
Vyberete si přilbu , aby vám alespoň trochu seděla, a vydáte se na cestu k vrátkům do dolu. Hlavní štola má 7,9 km a celá síť na odvádění vodičky 22 km, ale nebojte, cesta k tomu nejlepšímu pro trpaslíky – 51metrové klouzačce pro horníky – je krátká. Celé to zvládnete i s klouzáním do hoďky. Když budete chtít, aby vám to jelo, musíte jako na sáňkách – lehnout a nohy nahoru. Ale maminka s tatínkem se báli – velkým to jezdí rychle .
Když pak vrátíte přilby, můžete se vrátit zase k té pokladně a za malý penízek se za domem pohrabat s kladívkem a ideálně i brýlemi v haldě kamení. Třeba budete mít kliku a najdete sfalerit nebo galenit – jako z Pána Prstenů .
Jednou zrána za svítání vzbudilo mě maminky lkání: „Snad bys, hochu, nechtěl spát, pojedeme na Křivoklát .“
Pomyslel jsem si, co tam asi tak budeme páchat, když mě na hrad rodiče stejně nevezmou, protože takové pojistné krytí asi nemáme. A hle, na Křivoklátě na nás trpaslíky myslí obzvlášť hodně a moc moc pěkně. Mají tady naučnou geologickou a houbařskou stezku, ale hlavně 4 boží hřiště – a vše zadarmo.
Zaparkujete u lesa a nejdříve můžete jít procházkou k prostředku obce, kde je dřevěný prolejzací Křivoklát (1) s výhledem na pravý Křivoklát . Pak se můžete vrátit na parkoviště, vejít do voňavého lesa a zhoupnout se na čtyřech druzích houpaček (2), sklouznout na svahové klouzačce (3) a vyblbnout na pěkné velké prolejzačce (4) .
Mezi všemi stanovišti můžete přejíždět s kočárkem, na kole, když je sucho, možná i odrážedlo by to zvládlo .
➡️ Místo: hřiště 1, hřiště 2 a další u obce Křivoklát, okres Rakovník, Středočeský kraj