Na čem všem už jste jezdili na vleku? Na lyžích? Na snowbordu? Na tubingu? A na čem všem už jste jezdili z kopce? Na kole? Na sáňkách? Na bobech? A čím jste řídili? Měli jste ruce na řídítkách?
Tak teď to můžete zkusit trochu jinak – na vleku nahoru i cestou dolů na horské káře – a pozor, na řídítkách budete mít NOHY!
Engiii, Jackuuu, Kostičko, Pumo, Bibine, Milado, Burgře 2, 3 (1 už není… )… Bude se mi po vás stýskat. Jste super, stejně jako paní domácí, která má všude všechno neuvěřitelně vyšušňané, a dokonce chodí na statku v bílých kalhotách jak z reklamy na prací prášek . Zapomněl jsem se jí zeptat, v čem pere, protože to všechno i uuužasně vonííí. A ta domácí bublanina!
Ale mega hustý je, že jsem si s panem domácím vyzkoušel dojit krávu. Živou! Velkou! Taky čistou . Měl jsem v ruce struky a z toho mléka jsem pak vyrobil korbáčiky a halloumi sýr. Neskutečný! Úplně sci-fi snídaně . Mléko, které jsem podojil, z toho a ze sesbíraných domácích vajec palačinky, máslo (taky sám s robotem)… Ještě kdybychom se Enjii, Jack a já naučili na přivolání vrátit a přestat něco vytvářet, a bylo by to všechno až moc dokonalý .
P. S.: Kozy už tu nehledejte, nahradila je Milada a Burgři.
Pro někoho nehorázný Disneyland, kam by ani nepáchl , pro někoho hustá inženýřina, pro někoho… (doplňte si sami ). Jako jo, levný to není, nebudeme si lhát do kapsy . Ale pestrý to tu je.
Těžko říct, o čem budu vyprávět babičkám a tatínkovi déle. Jestli o mostě v oblacích, kvůli kterému tatínek nemohl jet, protože by při prvním zhoupnutí mostu utekl . Nebo o mamutí horské dráze, na které jsem maminku musel usměrňovat, protože jela jako za mlada .
Možná to ale vyhraje mamut v dětském světě, protože ty jeho chlupy i ocas jsou fakt famózní. Můžete si vybrat, kterou nohou do něj vlezete. Ven se pak sklouznete chobotem . Chtěl bych na všechno znovu, ale znáte to…
Kuky se vrací! Pomalu, postupně, ale jako fakt jo. V naučné stezce Kukyho les si užívá si návrat k zašlé slávě (je to ještě vidět na rozpadnutých razítkách). Usilovně přemýšlím, jak to udělat, abych si na zahradě postavil tak pěkný domek, jako má Kuky. Poradíte mi, jak to udělat? Předem díky!
Co byste dělali radši? Vylezli na houbu, nebo jedli kamení? Tahleta senzační zábava je ještě lepší díky tomu, že jste při ní v přírodě, většinou ve stínu a nic tu neutratíte. Tak schválně, vylezete až nahoru?
P. S.: Nezapomeňte omrknout vybavení chaloupky Čarodějnice a mrknout se dveřmi do jiného světa .
Tohle místo je bezva zážitek každého ročního období, ale v létě je obzvlášť fajn… Stín i voda, co dodat .
Můžete si to rozdělit do výletů na víc dnů, nebo to během odpoledne projet třeba na kole najednou. Dá se udělat i prima okruh od říčanského vlakového nádraží, kolem rybníka Jureček (první hřiště a šplouch), pak dál na kole nebo pěšky až k naučné Cestě kocoura Mikeše a kolem hájovny k hřišťátku Marvánek.
A můžete ještě pokračovat kolem zříceniny hradu po červené turistické kapce až k božímu hřišti ve stínu. Když to pak dokončíte kolem Mlýnského rybníka zpět k nádraží, je z toho super okruh .
➡️ Místo: Jureček a jiná místa v Říčanech, okres Praha-východ, Středočeský kraj
Je to trochu na hlavu… Když je zima, těšil jsem se, až bude hezky a budu venku. Teď je hezky, ale občas až moc, připadám si trochu jako prase na rožni. Kdybyste se přece jen chtěli taky na chvíli schovat – třeba před krupobitím, nebo slézt z toho grilu, můžete na klouzající sopku do Tongo Tobogy. Dá se to i nakombinovat a spojit s venkovními super hity, jako třeba tohle, koukejte:
Tady jsem byl naposledy než při lockdownu zavřeli okresy. Od té doby se toho hodně změnilo (píšu texty, zkoumám nejen růčo, ale i přes mikroskop a tak dále), ale že občas jsem, jako když mě vytáhli z Peklíčka, to se zatím nezměnilo (paní učitelky se moc těší na konec června, řekl bych ).
Ve Vratislavicích nad Nisou je takový parádně využitý kopec. Peklo hřiště, lesopark s hravými místy, hřiště pro pejsky, pumptrack a singletrail. Modrý, červený, černý a zákeřný lesní černý a červený Ginzkey a Porsche Vapark.
Když začalo víc pršet, už jsem to nejezdil, to už by nebylo rozumné, ale je dobrý, že se dalo schovat v pekle . A chlupatá ségra byla zase vděčná za velikaaanské stromy, přes které to hned tak nepropršelo (je to strašný gaučák, jak začne kapat voda, nechce jít ani čůrat ).
Víte, co je na tom tady úplně nejlepší, kromě toho, že je toho tu spoustu pro všechny a v krásné přírodě? Že tu byl šťastný i tatínek – je to tu totiž zadarmo, a dokonce tu našel náhodou i ametyst .
Mám pro vás jednu legrácku, která udělá radost i rodičům, protože je nebude stát ani halíř . Možná jste někdy slyšeli o Sacré-Cœur v tom velkém městě ve Francii (myslím, že se to tam jmenuje jako pařížská šlehačka ). Ale víte, že takové místo je i v Praze na Smíchově a že je u něj velká klouzačka a hotelová lanovka, která převáží talíře pro hosty, ale od 10.30 do 11.30, od 15 do 18 a od 22 do 24 hodin vozí i ty, kteří nespí v hotelu? Tak si běžte zahrát pořádnou letní hru „na nějakého turistu z cizích zemí“ .
P. S.: Nemusíte čekat na konkrétní čas, až lanovka přijede, můžete si ji čudlíkem přivolat .
To je nějaká nová móda maminky, protáhnout mě po všech čertech cestou na koupaliště . I když… teď jsme na koupaliště Želízy vážně šli přes Čertovy hlavy a peklem jsem ji protáhnul já – pekelnou variantou stezky mezi větvemi ve skalách . Jen jsem měl zatím ještě tolik rozumu, že jsem nešel po kládové výzvě na hlavu .
P. S.: Nedoporučuji s sebou tahat něco, co má kolečka .
Byl první máj, byl lásky čas a kolo volalo: „Vyvez mě na výlet, hezky je zas.“ Už jste letos jeli nějakou svoji jarní cyklojízdu? Co mám fakt rád, je kombinace kolo a vlak. Připadám si pak dobrodružně, přírodně, a když ten vlak nemá zpoždění, je to i bezva zážitek . Vzal jsem po zimě svoje vrzající kolo na výlet do Kostomlat nad Labem.
Kdybyste to chtěli ošolíchat, stačí vystoupit v Lysé nad Labem, ale zrovna tak si to můžete i prodloužit . Za cíl jsem si dal Čelákovice. Tam jsou dvě zastávky vlaku – Čelákovice-Jiřina jsou blíž přírodě. K zastávce Čelákovice, která je ve městě, se zase projedete o trochu víc. Hlavně asi záleží, s kým pojedete, s jakou technikou, a jak moc se bude ozývat „bolí nohy“ . To my umíme moc dobře, že jo . A ještě samozřejmě „kdy už tam budem“, to nesmí chybět .
Dobrý je, že po cestě je minimálně jeden „úplatek“, motivace, prostě dobré místo na odklon naší pozornosti. Ale bacha, taky zásek a časoužrout . Jestli máte vypočítaný dojezd na vlak a slabé nervy, tak na hřišti a plážičce u mostu Bohumila Hrabala radši dělejte, že to tam nevidíte .
➡️ Místo: cyklostezka Kostomlaty nad Labem – Čelákovice-Jiřina, hřiště u mostu Bohumila Hrabala u Lysé nad Labem, okres: Nymburk, kraj: Středočeský
Taková sváteční rychlovka . Trochu jsem teď propadl přírodě (možná jste si všimli ) a sázení – zeleniny a kytek, ne na vítězství . Zkouším rajčátka , okurky , papriku , ředkvičky, jarní cibulku. Trochu jsem se pomátl a zkouším ještě sukulenty (ale asi jsem to s tím suchem „trochu“ přehnal), jedličku, mangold a ještě něco, co už jsem zapomněl .
Kdybyste se chtěli podívat, jak sázejí jiní, inspirovat se, kouknout na zvířátka a projít se bez peněz v zeleni, našel jsem tohle žijící místo:
Dneska jsem si dal pořádně do těla. Asi 10 kilometrů z kopce do kopce. Nejdřív jsem strašně prudil, ale pak jsem se nějak pochlapil a vyšlapal to bez elektrokola i bez přehazovaček. Snad to můj zadek ocení .
Jel jsem na kole okruh Hrubá Skála zámek – Doubravice – hrad Valdštejn – Hrubá Skála (ještěže ne obráceně, to by bylo šílený ) a pak si dal ještě hodinu šílenství v super Mlýně v Sedmihorkách. Celé to bylo úplně boží, ale zítra se asi nehnu .
P. S.: Kdybyste hledali jako já značení cyklostezek, jsou to ty barevné proužky v oranžových čárách.
P. S.3: Dobrodružství za pár korun – přespat v kempu v normálním autě . Jen si nezapomeňte stříkačku na komáry, je jich tu strašně moc. A nelekněte se, kdybyste šli náhodou včas spát – autíčka do kempu najíždějí i v deset večer, takže občas při spaní přiletí světelná šou…
P. S.4: Herna je otevřená do oběda a pak po obědě. Takže na celý den potřebujete dvě vstupenky . Mají tam super mega vysokou prolejzku, ale když je konec otvíračky, nemáte to jak jinak zjistit, než že vás rodiče sundají dolů . Úplně úkol pro hasiče .
P. S.5: UDĚLEJTE SI VŽDY DO HERNY REZERVACI! Tolik lidí na jednom místě jsem už hodně dlouho neviděl. Může se vám stát, že vás tam pro veliký zájem nepustí. A pak je to hodně hodně smutný…
Už zase můžete sfárat do dolu Drkolnov . Funguje to tak, že nejdřív poprosíte maminku a tatínka, aby vám koupili v tom areálu s vysokou věží z roku 1813 v domečku číslo 1 vstupenku na prohlídku buď v 10, ve 12 nebo ve 14 hodin. Pak půjdete buď půl hodiny pěšky k domečku, ve kterém se půjčují přilby a klouzací podzadkováky, nebo tam můžete jet autíčkem a vzít s sebou třeba pana průvodce, který do svých 50 let opravdu fáral .
Vyberete si přilbu , aby vám alespoň trochu seděla, a vydáte se na cestu k vrátkům do dolu. Hlavní štola má 7,9 km a celá síť na odvádění vodičky 22 km, ale nebojte, cesta k tomu nejlepšímu pro trpaslíky – 51metrové klouzačce pro horníky – je krátká. Celé to zvládnete i s klouzáním do hoďky. Když budete chtít, aby vám to jelo, musíte jako na sáňkách – lehnout a nohy nahoru. Ale maminka s tatínkem se báli – velkým to jezdí rychle .
Když pak vrátíte přilby, můžete se vrátit zase k té pokladně a za malý penízek se za domem pohrabat s kladívkem a ideálně i brýlemi v haldě kamení. Třeba budete mít kliku a najdete sfalerit nebo galenit – jako z Pána Prstenů .
Viděli jste někdy film Jurský park? Já si jako v něm připadal . Doba koronavirová totiž dobu pokoronavirovou obohatila několika novinkami, a jednou z nich je projížďka po safari vaším autíčkem . Musel jsem mu teda koupit vlastní vstupenku (levná legrace to není, to je pravda), ale pak už jsem byl v takovém úžasu, že jsem málem vypadl z auta (vlál jsem z okýnka, abych dobře viděl ).
Jediné, kde jsem musel „zalézt“, bylo lví safari. Tam musíte mít vše zavřené a zamčené, aby si vás nedali ke sváče. Projíždí se dvojitými vraty a je to obrovsky dobrodružný pocit. Babička se teda hlavně bála, aby si na mně nesmlsla žirafa, ale vysvětlil jsem jí, že ty trpaslíky nejedí, a na uklidněnou jsem jí při zpáteční cestě koupil v Miletíně tamější vyhlášené perníčky .
P. S.: Pokud taky neposedíte, jako já, a rodiče vás potřebují udržet v klidu (například po očkování), vřele doporučuji .
Holky, kluci, potřebují si vaši rodiče akutně dobít baterky? Vezměte je o víkendu na výlet . Můžete si pohrát na božím hřišti, házet kamínky do vody (ambapalů! ), po 10kilometrové trase kolem jezera, bruslit, jezdit na kole, hrát ping-pong, pouštět draka, vyvenčit hafa, potápět se, letět na vyhlídkový let vrtulníkem . Nebo si třeba jen v přírodě v klidu vychutnat na břehu jezera kafíčko . Připadal jsem si tu jako v jiném světě…
P. S.: Každým dnem je to tu lepší a lepší . Lepší výběr dobrot, víc a hezčích míst na hraní…
Zkoušeli jste někdy něco ulovit, nebo najít v potoce? Ségře vědkyni a ségře se zásuvkama se podařilo najít v potoce Žejdlík (u rozcestí pod Kuzovem) pod vrbou granáty .
P. S.: Nejvíc jich je v písku v potoce u mostu pro pěší a cyklisty .
Hasiša , juíjuíjuí a policajty bikaj . Prší, prší, jen se, kam konici pojedeme? Do Muzea socialistických vozů v Železném Brodě. Je tu spousta ooobrovských autíček, i malinkých autíček, na která se nesmí sahat (ale je to složitý, skoro nesplnitelný úkol, alespoň pro mě ) a taky méďa v v roušce .
Tatínek mi tu koupil Černého Petra (pan prodavač říkal, že je to poslední, protože ho brzy zakážou jako rasistickou hru ) a já od té doby stále smdím (= pořád prohrávám ).
Je libo zavřít se na 50 minut do ledničky? Vychladit se jako na 8,8 stupně a v případě nehody (pádu do jezírka) se cítit jako po ztroskotání Titaniku (voda v jeskyni 7 stupňů :))? Pak vyražte na exkurzi do Bozkovské dolomitové jeskyně.
P. S.: Děti do 3 let neplatí, ale nesmíte být „Mistr ochmat“ jako já, to by se pak rodiče také nemuseli doplatit . Doporučuji koupit vstupenky online, o prohlídky je velký zájem. A počítejte časově s tím, že parkoviště je cca 600 metrů od pokladen.