Taková sváteční rychlovka . Trochu jsem teď propadl přírodě (možná jste si všimli ) a sázení – zeleniny a kytek, ne na vítězství . Zkouším rajčátka , okurky , papriku , ředkvičky, jarní cibulku. Trochu jsem se pomátl a zkouším ještě sukulenty (ale asi jsem to s tím suchem „trochu“ přehnal), jedličku, mangold a ještě něco, co už jsem zapomněl .
Kdybyste se chtěli podívat, jak sázejí jiní, inspirovat se, kouknout na zvířátka a projít se bez peněz v zeleni, našel jsem tohle žijící místo:
Viděli jste někdy film Jurský park? Já si jako v něm připadal . Doba koronavirová totiž dobu pokoronavirovou obohatila několika novinkami, a jednou z nich je projížďka po safari vaším autíčkem . Musel jsem mu teda koupit vlastní vstupenku (levná legrace to není, to je pravda), ale pak už jsem byl v takovém úžasu, že jsem málem vypadl z auta (vlál jsem z okýnka, abych dobře viděl ).
Jediné, kde jsem musel „zalézt“, bylo lví safari. Tam musíte mít vše zavřené a zamčené, aby si vás nedali ke sváče. Projíždí se dvojitými vraty a je to obrovsky dobrodružný pocit. Babička se teda hlavně bála, aby si na mně nesmlsla žirafa, ale vysvětlil jsem jí, že ty trpaslíky nejedí, a na uklidněnou jsem jí při zpáteční cestě koupil v Miletíně tamější vyhlášené perníčky .
P. S.: Pokud taky neposedíte, jako já, a rodiče vás potřebují udržet v klidu (například po očkování), vřele doporučuji .
Holky, kluci, potřebují si vaši rodiče akutně dobít baterky? Vezměte je o víkendu na výlet . Můžete si pohrát na božím hřišti, házet kamínky do vody (ambapalů! ), po 10kilometrové trase kolem jezera, bruslit, jezdit na kole, hrát ping-pong, pouštět draka, vyvenčit hafa, potápět se, letět na vyhlídkový let vrtulníkem . Nebo si třeba jen v přírodě v klidu vychutnat na břehu jezera kafíčko . Připadal jsem si tu jako v jiném světě…
P. S.: Každým dnem je to tu lepší a lepší . Lepší výběr dobrot, víc a hezčích míst na hraní…
Co byste řekli na kombinaci: procházka v přírodě (můžete i zahučet do a najít ), exotické zvířátko , boží hřiště, restaurace, skály, vyhlídkový vláček a rozhledna vhodná i pro nás trpaslíky .
Hasiša , juíjuíjuí a policajty bikaj . Prší, prší, jen se, kam konici pojedeme? Do Muzea socialistických vozů v Železném Brodě. Je tu spousta ooobrovských autíček, i malinkých autíček, na která se nesmí sahat (ale je to složitý, skoro nesplnitelný úkol, alespoň pro mě ) a taky méďa v v roušce .
Tatínek mi tu koupil Černého Petra (pan prodavač říkal, že je to poslední, protože ho brzy zakážou jako rasistickou hru ) a já od té doby stále smdím (= pořád prohrávám ).
Chystáte se o letních prázdninách ven k vodě? Na koupališti v Berouně se sice platí vstupné už od 1 roku věku, mají tady ale všechno úplně nově vymazlené. Je tu málo lidí, tobogány, které zvládnu i já a ráda tu všude možně stříká voda .
Kluci, holky, udělejte radost maminkám, ať mají doma taky klidnou chvilku , a vezměte tatínky na hradové hřiště (inspirované mladoboleslavským hradem) do Nového parku v Mladé Boleslavi. Je to tu zdarma, tatínkové si zlepší kondičku, nebo si ji v sousedním bufetu naopak trošku zhorší , a vy se pěkně vyvětráte.
Jednou zrána za svítání vzbudilo mě maminky lkání: „Snad bys, hochu, nechtěl spát, pojedeme na Křivoklát .“
Pomyslel jsem si, co tam asi tak budeme páchat, když mě na hrad rodiče stejně nevezmou, protože takové pojistné krytí asi nemáme. A hle, na Křivoklátě na nás trpaslíky myslí obzvlášť hodně a moc moc pěkně. Mají tady naučnou geologickou a houbařskou stezku, ale hlavně 4 boží hřiště – a vše zadarmo.
Zaparkujete u lesa a nejdříve můžete jít procházkou k prostředku obce, kde je dřevěný prolejzací Křivoklát (1) s výhledem na pravý Křivoklát . Pak se můžete vrátit na parkoviště, vejít do voňavého lesa a zhoupnout se na čtyřech druzích houpaček (2), sklouznout na svahové klouzačce (3) a vyblbnout na pěkné velké prolejzačce (4) .
Mezi všemi stanovišti můžete přejíždět s kočárkem, na kole, když je sucho, možná i odrážedlo by to zvládlo .
➡️ Místo: hřiště 1, hřiště 2 a další u obce Křivoklát, okres Rakovník, Středočeský kraj
Od února do dubna se k nám prý vracejí zpátky po zimě čápi. Jednoho takového i s hnízdem mají v BRuNO Family Park. K hnízdu se dá sice dostat jen někdy, protože je venku, ale uvnitř je spousta jiných hitovek.
Těžko říct, co je lepší. Autodrom? Lodičkárna? Gigamega tobogán (kde se bála i maminka, a ta něco vydrží)? Lanovka nad hlavami? Pavoučí extra šplhací challenge až ke stropu? Můžete vzít i puboše, schválně, jestli to zvládnou vylézt .
Potřeboval jsem si doplnit vzdělání . Moc nestíhám večerníčky, protože jsem neposedný, takže jsem si myslel, že Rumcajs je Cipísek a Cipísek je Rumcajs. Teda Rumcajse si popravdě moc nepamatuji vůbec. Chytám se jen u Manky, protože mi připomíná maminku .
Jel jsem tedy do Ševcovny (mimochodem za týden zase zahájí sezónu, nebo jak se tomu říká ), abych tomu přišel na kloub. Jenže tam jsem zjistil, že ten vousatý tatík prý naštval knížepána Brundibára kvůli jeho noze – asi mu řekl, že mu smrdí, nebo nevím. A ten mu zavřel tu Ševcovnu (ale teď zase funguje?) a vyhodil ho do lesa . Tak jsem šel do lesa. Řepíkovec? Řáholec? Řásnovec? Ach jo, nevím, už zase.
No tak jsem šel po modré do lesa (z Prachova/okraj směrem na Bradu), počítal jsem barevné značky a dával pozor na maminku, aby neupadla. A našel jsem jeskyni. S postelí. S hračkami. A strašidelnými panáky. Tady ten chudák prý bydlel, když ho vyhodili. Děsný. Ale alespoň na ně nepršelo a měli hezký výhled.
Zpátky jsme šli po zeleném nátěru, aby byla změna. A to teda byla změna. Cestou tam jsme řešili jen bláto a louže, zpátky byl výcvikový masakr. Skála, skála, skála, sešup, skála. Ale ta panoramata! Fakt dobrodrůžo. Ušli jsme asi 3 kilometry, ale ještěže jsem to kolo nechal doma, to by bylo peklo . Nic s sebou, jen svačinu . Maximálně hafa , co něco vydrží. Bylo to pěkný, ale pořád nevím, o čem ta pohádka je. Budu si to fakt muset pustit. Zatím pa.
Podzimní listí… Ta vůně . To šustění. Ty barvy . Už se těším, jak se o podzimních prázdninách nechám zahrabat do nahrabané kupky . A taky se těším na tajuplný halloweenský výlet za hledáním Ďáblovovy prdele .
Když jsem byl totiž posledně U Jakuba a šel vzorně okruh strašidelným podzemím, navštívil perníkovou chaloupku i bludiště, šel a šel a šel, stejně jsem ji nenašel . Tak jsem si alespoň koupil pod rozhlednou něco do pupíku a vydal se počítat schody.
P. S.: Nezapomeňte si s sebou vzít zlaťáky, karty tu neumí hrát .
P. S.2: Terén je tu dobrý i pro kola a kočárky, jen si namastěte svaly , je to pár kiláčků a i občas dost do kopečka.
Rostou? Rostou? Houbičkyyyy🍄🟫. Původně jsem si myslel, že přijedeme pod skalní hrad Sloup, vylezu po schodech nahoru, tradičně rychle se rozhlédnu, poběžím zase dolu, ideálně někam na hřiště, pojedu zase domů a ani vám o tom nenapíšu – protože hrad, prohlídka, chodit pomalu, být potichu… nic pro trpaslíky . Jenže…
Přijeli jsme pod Sloup a maminka uviděla turistické značky… Rozhlédli jsme se a uviděli jsme na protějším kopci rozhlednu. Tam přece nešlo nejít, když byla naproti hradu, to slibovalo kochačku . A pak začala podzimní pastva. Vjemová sklizeň . Nejdřív krásné stromořadí, pak boží ulička s potůčkem, pak krásný kořenový strom a paaaak LESNÍ DIVADLO. S brutálně dobrou skalní schovkou v chodbičkách.
Pokračovali jsme dál po červené do kopce a najednou bum do nosu . Uuuuuzasna ooobrovska vůně hub. A v borůvčí spousta velkých hřibů. Jako rozhledna a výhled byly taky dobrý, ale tohle byl fakt zážitek.
Ty schody na Sloup jsme pak taky vyšli a viděli jsme i Schody Poustevníka a samotného Poustevníka, který tam má barevná sklíčka na pohled na přírodu podle ročních období. Taky tu mají chráněnou zónu pavouci a u pokladny nechtějí, abyste byli vtipní. Každopádně jsem rád, že jsem si tu při útěku ze schodů nezlomil ruku jako babičky kamarádka .
A teď mě prosím omluvte, jdu sledoval, jak se dělá smaženice a houbofleky. Co máte z hub rádi vy?
Vlezli jste někdy někomu do ucha? Foukali do nosu? Víte, že má někdo větší velikost nohy než 60? Jen teda chodí bos, protože na něj žádný švec boty nešije . Obr v Lesoparku Horka většinu času prospí, ale když mu hulákáte do ucha „ooobřeeee, vstaaaaaveeeej“, tak se vzbudí.
Nevěřil jsem tomu, provokoval ho a pokoušel, a když se vzbudil, tak jsem si málem cvrnkl do trenek a zdrhal. Naštěstí bylo kam, protože jsou tu všude jednak hlavolamové cestičky a pak taky domečky, dobrodružná hřiště i prkna, která znamenají svět . A to nejlepší na konec – vyblbnete se tu zadarmo . Tak šťastný nový rok .
Taky všude zastavujete s nataženou rukou nebo s klackem a děláte „blink blink, blink blink“, tikáte očima ze strany na stranu a voláte „příští zastávka…“? Pak je určo příští zastávka Železnice 600 ve Vracově. Můžete na zahradě jezdit ve vláčku a „blinkat“ na přejezdech do aleluja.
Ksssssssss? Jak tomu říkáte, když zasyčíte do vody? Ksssssssss je možná spíš otevření lahve, ne ? Nevím, jak vy, ale ze mě teda teď kape, i když nezmoknu, takže jsem se šel trochu zláznit do Lázní Aurora Třeboň.
Nebojte, lázeňské zklidnění mi nehrozí . Mají tu vnitřní a nový venkovní svět – a teď je to celkem jednoduchá volba. Přijdete rovnou z ulice, můžete si ustlat na velké louce s výhledem do lesa nebo si začít rovnou hrát.
Na suchu? Trampošky a stavebnice? Ve vodě? Vodní basket, vodní prolejzka, giga mega super vířivka, klouzačky, část pro trpaslíky? Nebo nafasovat v občerstvení občerstvení , vytáhnout z batohu hru Blafuj, pár minut si zablufovat a chytat bronz ? Jsou přece ty praaaazdninyyy (pořád mi to ještě pořádně nedochází) .
P. S.: Je to hned u konce cyklostezky, ale kdybyste jeli autem, za parkování se platí buď kartou přímo u výjezdu u závory, nebo v hotovosti na recepci Wellnessu (přesně druhý konec areálu, než je venkovní vstup).
6x hurá . Výlet, veeelké hřiště pro různě velké trpaslíky, rozhledna, mini zoo (lamy, pan páv, pštros atp.), lanový park, cyklo/bruslo super silnice… A jako bonus kochačka na Bezděz.
Sportovně rekreační areál Vrchbělá je u lesa , takže když bude hodně svítit , můžete se schovat do stínu (ale jsou tu i zaplachtěná posezení přímo mezi hřišťovými stanovišti).
P. S.: Poblíž areálu (cca 2,5 km) je i městské koupaliště .
Tož což Taky u vás vrcholí plány na víkend? Ještě si co nejvíc užít to super počasí ? Sice už není červenec ani srpen, kdy na Jiráskově Hronově v Hronově oslavují Jiráska, ale i tak je tu co na práci. Venku i vevnitř, kulturně i nekulturně, jak je libo . Jungle, vymazlený park i náměstí se zajímavými restauracemi . Tak hezký víkend přeji .
Trocha kultuuuury, pokusu o zastavení a zklidnění – třeba u divadla pro nás trpaslíky – při tom všem prázdninovém řádění, nebo taky sportovní atmošky, když dnes začíná ta olympiáda? Tím neříkám, že se tu nedá řádit , ale pokochat se krásou je krásný . Teď jsem úplně sám sebe vyděsil, jak poeticky automaticky melu o Automatických mlýnech v Pardubicích .
Jako pardon, jestli teď někomu způsobím depku, ale… Cílová rovinka… Září už šumí za dveřmi. Máte ještě nějaké plány, nebo už jen ořezávátko pastelky a vyndat z aktovky plesnivou červnovou sváču?
Chci vám moc poděkovat za koupací inspiraci ze začátku léta, byla to fakt moc hezká místa. Pro vás ostatní, kteří je třeba ještě neznáte, sem teď dám hned po sobě srovnávačku. Tři koupaliště s různou atmoškou.
V Lodíně a v Košťálově se dá usalašit i v kempu. Pro pupíky nic ozdravného – smažák friťák… V Maškovce je to s jídlem lepší. Ale schválně, které se vám bude líbit nejvíc .
Dnes koupačka v Maškově zahradě v Turnově. Je tu taky jedna srandovní hloubka. Schválně jestli z fotky poznáte, kolik měřím . Když jsem čekal nahoře na Kamikadze klouzačku, všiml jsem si, že je vedle i minigolf, střelnice, pumptrack, okolo jezdí na bruslích… Jako fakt hustý .