Taky na vás rodiče zkoušejí trik „osel – mrkev „? Jeee, to je ale krásný hrad , tebe bolí nohy? Ještě chvilku vydrž a půjdeme na hřiště . V Oseku mají hrad (teda jeho zbytky) Rýzmburk (pro tatínka), klášter pro maminku a 3D bludiště, hřiště a rybník s kačenkami pro mě. Nachodil jsem tu dohromady asi 4 kilometry. Terén zvládnete i s kočárkem, ale kolo bych sem netahal.
P. S.: Věděli jste, že kluci od jsou hezčí než holky?
Ta předpověď počasí je zatím moc hezká, ťuk ťuk ťuk . Mezitím co čekám, až se krásně dobarví listí, popadá a já si zacvičím s hráběmi, zajel jsem si po krásné nové cyklostezce do Bíliny, která jen kvete. Teda pardon, ne kvete, ale vzkvétá se prý mezi dospěláky říká tomu, když někde na něčem pracují a vylepšují to tam.
V Hrobčicích u Bíliny je už nějakou dobu pohádková stezka skřítka Hrobčíka, kterou i samotný skřítek hlídá a vypadá, že už nás má fakt dost. Nebo si dal moc občerstvení na konci svojí asi tak 2kilometrové stezky, a není mu dobře. To nedokážu posoudit .
ALE možná je jen utrápený z toho, že mu v Bílině ČEZ postavil konkurenci – nový parčík Pohádkový les Bílina. Je to tu taky zadarmo, mají tu úžasné hřiště, kde lezete mamutovi do zadku, a občas sem dokonce přijede i autíčková Oliverova kavárna. Odchodit se tu dá buď menší kočárková 2kilometrová trasa, nebo přibližně 4,5kilometrový chytrý špacír se stromovým českým dějákem – Cesta králů, kam bych s kočárkem nelezl (ale pro hafa dobrý ).
Kdybyste nechtěli za jeden výlet zvládnout obě místa (i když to hezky jde), mrkněte se na komentář pod fotky, napsal jsem tam nápovědu, co kde najdete ).
Tak jsem zase něco našel a pokusil se to rychle sepsat, ať se taky můžete vrhnout do divočiny . Z fotek asi uvidíte, že to jde i v celkem tajuplném počasí . Babička, strýček, ségry taky našli, tatínek jen „trapná žebírka“ (nazval si to tak sám, to ne já ). Maminka bohužel nic, ta pracovala.
Zaparkovali jsme auto v Kosoři, poblíž vyhlídky Nad Černou roklí, a šli jsme asi osm minut kousek po rovince, hodně z kopce a trochu do kopce pěšky. Ostatní hledali kameny už v lese, ale já jsem myslel, že to bude spíš na svahu (tam na svahu, kde je nejvíc kamenů).
Nejmladší účastnice ženské části naší hledačské výpravy hledala dole, na tom úplně prudkém svahu, já hledal spíš v té horní části. A TAM pod stromem, kde bylo hodně kamenů, JSEM NAŠEL TEN NÁLEZ – ležící trilobit . Tentokrát jsem ani nemusel tlouct do kamenů kladivem, prostě tam tak ležel a asi na mě čekal .