Hroziiivýýý halloween přeji . O tomhle místě jsem hodně slyšel, ale až dnes jsem ho i viděl… A ty šprochy si zaslouží . Gutovka ve Strašnicích ve strašidelný den je fakt gut .
Hřiště, o kterém teda tvrdím, že je tam chyba a nedá se tam vylézt (ale maminka si myslí něco jiného ), ovál, kde se bude asi brzy bruslit , stěna jako pro Adama Ondru, místo na ježdění na a i super krásná restaurace .
Do areálu je vstup zdarma , lezení je za penízky. A koukal jsem, že tu budou slavit i svatomartinské slavnosti. Tak hurá pro zdraví i na zdraví .
Tenhle rok na mě z každého rohu vykukovala inflace. I z plechovky. Tak jsem se na ni šel mrknout do ČNB. Vyzkoušet si, jak je těžké ji udržet na uzdě, nebo trošku rozšlapat. V laboratoři peněz jsem zkoumal padělky a seděl jsem v radě na poradě s guvernérem . Celá poznávačka je zadarmo .
Přeji vám, ať s tou inflací neválčíte tolik jako já tady na šlapacím kole . Šťastný krásný celý nový rok přesně podle vašich představ, přátelé , ťuk limonádou a mlíčkem na to.
Holky, kluci, potřebuji vaši pomoc. Počítal jsem na skokanském můstku v Lomnici nad Popelkou zase tradičně schody, ale byl jsem tak překvapený
A) že máme v Čechách něco takového jinde než v Harrachově,
B) démonickou mlhou,
C) tatínkem, který se bál a v polovině to vzdal.
Schodů jsem napočítal 400, ale vůbec si tím nejsem jistý. Jen vím, že jsem pořád opakoval, že odtamtud nechci jet na lyžích , že je to drsný a šílený . Taky bych byl rád, abyste měli větší štěstí na počasí, protože já si sice užil tu zvláštní stavbu, ale neviděl jsem ty barvy podzimu všude kolem. Alespoň jsem ale zjistil, kde se to ti skokani vlastně učí – je tu i úplně prťavý můstek. To prostě musím zkusit!
P. S.: Pupík doporučuji plnit v Hostinci na Ploužnici .
P. S. 2: Jestli taky rádi hledáte minerály jako můj tatínek, v Lomnici nad Popelkou se dají u Luboše Hromádka nechat hezky vybrousit .
Přemýšlíte o svatém Václavovi? Teď teda zrovna nemyslím na to, co bylo, i když to by bylo chvályhodné a určitě je to potřeba, ale na to, co bude . Volno, na chvíli. Že by výlet? Nějaký ještě pořádný? Trochu dál? A co takhle ještě do větší úplně mega dávné minulosti? Mamuti, dinosauři, strašně velké kytky a houby? Pěkně se bát, když se ozve dinosauří „kviaukvia“?
Jen si dejte pozor na čas , ať to nedopadne jako s mým tatínkem… Součástí parku jsou totiž i živá zvířátka, hřiště a další zajímavosti, a tak se stalo, že když jsme konečně došli k (dá se k nim jít i rovnou od vchodu), bylo už tolik hodin, že tatínek nervózně povykoval a honil nás jako nadmuté kozy .
P. S.: Vezměte si s sebou eurové mince na autíčka, ať nepláčete .
Vízo, vysvědčení :-). Tak jste dopadli? Bude odměna? Poletíte někam letadlem? Jestli ne, nevadí, i tak si můžete užít zábavu v Občerstvení Letadlo. Třeba jako rodinný obídek trošku jinak, oslavu narozenin, nebo při zastávce na lehké a zdravé papu do pupíku po cestě na prázdniny
Taky máte rádi letadla, piloty, kokpit a tu atmošku? Tohle super odpočívadlo s tramvajemi, autobusy a tak je na desítkové dálnici. Když jsem tu byl minule, dalo se letadlo okukovat jen z venku, ale tentokrát už mě pustili dovnitř na baštu.
Praaaazdninyyyyy , praaaazdninyyyyy , praaaazdninyyyyy . Užijte si je nejlépe, jak umíte a můžete, moc vám to přeji . Já budu i nadále prozkoumávat všechna možná místa, a když něco objevím, samozřejmě vám dám vědět .
Mimochodem, znáte třeba Safari v Hluboké u Borovan? Můžete se tu úplně normálně ubytovat, ale taky dobrodrůžo přespat v týpí s výhledem na zvířátka. Třeba divoká prasata a bizony , se kterými mám mnoho společného . Jestli ale pojedete jen kolem, třeba s kolem , spinkat tu nemusíte, a stejně si to tu užijete – drc drc v safari autě mezi zvířátky, drc drc na kole (která tu i půjčují) po překážkové dráze pro kola… A taky tu je pěkné hřiště poblíž bufetu s burgery s bizoním masem .
Jediné, na co si dejte bacha, kdybyste tu snídali , ať přijdete do půl desáté, jinak už toho na vás moc nezbude… Znáte to, kdo pozdě chodí, sám sobě škodí .
Když jsme z lávky v Oboře Svatého Linharta u Karlových Varů pozorovali zvířátka, jak okusují mech a pijí vodu ze studánky, pohltila maminku poetická chvilka a vytáhla odkudsi z paty něco libozvučného :
„Znám křišťálovou studánku,
kde nejhlubší je les (a prodávají tu v krásné atmosféře u ohýnku velikou spoustu vánočních stromečků ),
tam roste tmavé kapradí
a vůkol rudý vřes.
Tam ptáci, laně chodí pít (i my v občerstvení Svatý Linhart – skvělou horkou čokoládu z hezkého hrnku a za slušnou cenu , i čočkovou polévku měli moc mňam )
pod javorový kmen,
ti ptáci za dne bílého,
ty laně v noci jen.
Když usnou lesy hluboké
a kolem ticho jest,
a nebesa i studánka
jsou plny zlatých hvězd.“
Josef Václav Sládek, Zvony a zvonky (1894), Lesní Studánka
P. S.: V sezóně tu můžete být součástí přírody na lanech (lanové centrum a domečky ve výšce mezi stromy).
Víte, kde je úplně fuk, jestli prší? V tajuplném a šikovném Anníně . Je tu kostel Mouřenec z pohádky Anděl Páně, kam se dá jít v sobotu na prohlídku. Taky tradiční sklárna, ale nejhustější je brusírna Rajský dvůr, kde když budete hodní, uvidíte, jak se mistři trefí bruskou dvakrát, třikrát, čtyřikrát, pětkrát na stejné místo a dělají třeba hvězdičky .
A na závěr? Kašperskohorská kavárna u Táni, kde mají i pražírnu a tuuuuze to tu vonííí .
➡️ Místo: Annín, obec Dlouhá Ves, okres Klatovy. Kraj: Plzeňský
Chtěl jsem se jít podívat na Riegrovu stezku. Měl jsem 3 možnosti. Ujít ji (3,5 km), dojít na vlak a zkoušet se trefit, jestli pojede (jezdí jednou za uherák). Ale to je se mnou skoro neproveditelné. Druhá možnost byla jít tam a zpět stejnou cestou (7 km), ale to bych po cestě zpět už asi zlobil.
Třetí verze byla dojít na Riegrovu stezku po Kamenického stezce a použít zkratku (8,7 km). To jsem ještě nevěděl, že druhá část zkratky je ze srázu dolů a že tam pro trpaslíky s rodiči létá minimálně 5krát ročně vrtulník . Tu zkratku ze zkratky jsme naštěstí nenašli, ale tím pádem jsme ušli nedobrovolně ten mega okruh.
A povím vám… Nejen že je Kamenického stezka strašně těžká a zkratka zkratky temná bahnitá a strašidelná, ale taky ji zapomněli projít jako babička s křovinořezem, takže je to štípací peklo. Jako fakt nedoporučuji . Zato Riegrovku fakt doporučuji, to je chrochtačka .
P. S.: Na protějším břehu jsou řetězy pro skálolezce.
Maminka se pokouší ze mě udělat chlapa do nepohody, a tak mě vzala pod stan. Nakonec to dalo víc zabrat mamince než mně, moc se mi to líbilo. Koukal jsem při čištění zubů na oooobrovskou vodní plochu a okukoval tu spoustu atrakcí – tolik nápadů do každého počasí pro nás kluky a holky jsem ještě na jednom místě neviděl (bobovka, Hopsarium, stezka v korunách stromů, bogán, aquapark, Království lesa, lanovka…).
Myslí tu taky na kolo a koloběžku, převážel jsem se i s auty přívozem a viděl strašně dobře jinak vypadající zákusky v cukrárně. Ale prý jsme nebyli u moře, ani to nebyl Disneyland, jak jsem si myslel, ale LIPNO u nás (https://www.lipno.info/zazitky.html).
Je to tady všude ohromně vyňuňané, potkáte tu spoustu trpaslíků z Německa, Rakouska a tak. Moc dobře se napapáte (třeba v restauraci Sen v Černé v Pošumaví), ale připravte se na to, že peněženky nebudou chtít z kapsy a budou občas flustrované, nebo jak se tomu říká.
I když jsme spinkali v kempu za dobrou cenu, kde se mamince navíc líbilo, že je sprcha na čip, a nemusí házet mince do automatu, zatímco já se vztekám ve sprše, je to tu penízkový hukot.
Ach jo… Chtěl jsem vám napsat o tom, jak jsem měl stažený zadek, když nás tatínek vzal na procházku po rovince (4,5kilometrový okruh, tu „rovinku“ vidíte na fotkách) do Kokořínského dolu.
Bylo to velké dobrodružství, na které zásadně nedoporučuji vyrážet po dešti či za deště, tahat tam hračky, cokoli, co má kola, ani trpaslíky v krosně. A chce to dobré boty.
Jenže… To, jaký jsem měl respekt na trase, se vůbec nedá srovnat s husí kůží a ošklivým vnitřním pocitem, naštváním, smutkem atp., který máme všichni doma už tři roky (od 24. února 2022). Je to fakt strašný.
Dneska mám pro vás trošku něco z jiného soudku, teda spíš kotle, nebo chladicí věže :-). Byl jsem se mrknout z nejvyšší rozhledny v naší zemi na uhelné elektrárně Ledvice. Nahoru vede prý víc než 700 schodů (ale mě odvezli minutovým výtahem do 24. patra, což je prý asi jako do 42. patra v mrakodrapu), jak stoupá k nebi pára.
V přízemí vám na začátku prohlídky, která je od úterý do soboty několikrát denně (trpaslíci mohou od šesti let), pustí moc hezký film ve 3D o tom, kde se vzalo uhlí a tak. A v suterénu je chytrá herna. Mám dobrou zprávu, vše to je zdarma.
A pokud po vás bude chtít maminka „vzdušnou hodinu“, stačí popojet o kousek dál a vyšlápnout si sopečný kopec Bořeň. Je to hustý výšlap (fakt nedoporučuji kočárky, odrážedla a podobně) s odměnovým výhledem nejen do kraje, ale i na tu elektrárnu, kde jste před chvílí byli na prohlídce.
Tak vám nevím, jestli do Krtkova světa chodí rodiče kvůli nám trpaslíkům, nebo spíš kvůli sobě. Tolik šťastných tatínků na trampolíně, aby pohledal. I na několikanásobné klouzačce s námi závodili a šlapali na motokárách :-).
Maminka zase ocenila, že tady nemusí nikoho mazat krémem na opalování (nemá ráda umatlané ruce), protože atrakce jsou schované hezky ve stínu vysokých stromečků. Taky tu mají houpací lehárium, a dokonce jsou tak dobře zavěšené, že i když si maminka lehla do sítě, houpala se ve vzduchu a neryla zadkem o zem jako u nás doma.
Nejdřív rozcvičku – závod s panem pávem a snídani s kozami, pak v nové části (první patro nad původní restaurací a zašívárna v podkroví – pst, tajemství, nelezte mi tam 🙂 ) průlez ptačím tunelem, trochu kamzičího šplhání po stěnách a nakloněných rovinách a nakonec pavoučí život v síti.
Jen to papání tady pro trpaslíky moc není. Samý polotovar, smažené věci a dorty na plastovém nádobí. To mě trošku mrzelo, ale alespoň vývar s nudličkami jsem ulovil.
Jsem prý opravdu maminčin, nevyměnili mě v porodnici . Taky na horské dráze ječím a úplně nejvíc nejvíc nejvíc se mi líbí. Dokonce tak moc, že když jsem si v Legolandu vystál frontu 28 minut na jednu jízdu (mimo víkend, fakt očistec, zvlášť pro někoho, kdo nepostojí jako já ), chtěl jsem znovu znovu znovu.
Jenže to bych ani za celý den nestihl vyzkoušet všechny atrakce , a to mi zase nedovolila moje zvědavost. Fakt tu dost přísně kontrolují výšku, obzvlášť hraničních 110 cm. Ale to už naštěstí nějaký ten pátek mám, a tak jsem na většinu drah s maminkou mohl, na některé dokonce už i sám. Posílali jsme babičce videa a užívali si tradiční odpověď „tam nejedeš, viď že ne, na to bych nevlezla“ . A já volal: „Maminko, to si vypijeeeeeš.“
Zaplatíte jedno vstupné , a pak můžete na vodní dráhu, 3 horské, pirátskou stříkací střílečku, (pokud umíte německy a je vám víc než sedm) na 45minutový výcvik do autoškoly, do vláčku, na koně, safari, balóny, Duplo svět s vodním světem pro mini trpaslíky… Limonáda tu stojí přibližně 3 eura, ale ani tak moc neutratíte, protože nemáte kdy jít nakupovat , pokud jste ve víru dění .
Kdyby se vám nechtělo tam a zpět do Legolandu řídit, můžete se tam přes noc vydat například s CK České Kormidlo.
Trošku jsem se projel za českými humny, abych nasál letní atmošku těch krásně voňavých nejkratších nocí a možná vás malilinko inspiroval, kde se dá na cestách vyběhat takový labrador, jako jsem já . Bude inspiroška Made in Drážďany, Berlín, Svinoústí a Kolobřeh. Možná už tušíte, tak hurá na to .
Na Oskarhausen u Drážďan to chce japonským způsobem alespoň 4 hodiny, obzvlášť za hezkého počasí, když kromě vnitřní iluze, všudypřítomných barevných legrácek, kouzelného světa jako z Karlíka i dílniček chcete bez breku stihnout i všechny venkovní blázniviny (plus taky blázniviny ještě vůbec před vchodem ).
Pro nás trpaslíky se jednoznačně vyplatí plná vstupenka – kouzelný pásek na ruku, který vás pustí skoro všude (kromě blbostí na mince). Pro čekající tatínky kouzelný náramek netřeba.
Pokud se nekamarádíte s cukrem, pozor, je všude, kam se podíváš . Pokud se nekamarádíte s „gadžets“ aneb ptákovinami všeho druhu, zakryjte si oči u východu a nějak odejděte. Maminka to neustála a mám Oskárka (polštář) – že neuhodnete, po kom se jmenuje? .
Tak jsem na tom Buchlově pořád a pořád rozmýšlal, co že se to stane večer té Kačence, že bude začepená… Nu, to zatím stále nevím, ale co už vím, že kdybyste toužili po super přírodní zašívárně s úžasně čistým výhledem i zastávkou na mňamku do pupíku, vydejte se o víkendu sem do podhradí nejlíp třeba ve dvě odpoledne (hrad má do tří a zatím ještě jen v sobotu a v neděli).
Hezky se nafutrujete v Bistru Na Rybníku, prohlédnete si hrad, a když se to tu vylidní, můžete si užít tu přírodu . Třeba při tříkilometrové tak trochu okružní procházce – přes Barboru do Čertova sedla a cestou po vrstevnici Cyrilometodějskou stezkou zase zpátky.
Jako úplně bych s sebou netahal žádná vozítka, zvlášť úsek Barbora-Čert je dobrodrůžo, ale pro hafa je to úžo . A jestli si ten výhled chcete užít déle, tak to jde. Můžete přespat třeba v Penzionu Buchlovský dvůr.
Pak byste tím pádem mohli do nohou přidat ještě jednu 7kilometrovou okružní túřičku (Hradiště Kliment-Kazatelna-Cimburk) a sbírat turistické značky – je fakt legrační, když tatínek běží do kopečka .
➡️ Místo: Buchlov, okres: Uherské Hradiště, kraj: Zlínský
Rychle, rychle… Jestli ještě můžete změnit plány na víkend, tak je změňte, protože tohle za to fakt stojí . Jmenuje se to Outdoor Resort Březová
Ale pozor, a to hned třikrát.
1) Je to fakt výlet , strávíte dost času na cestě skoro odevšad, ale díky tomu si důůůkladně zahrajete třeba slovní kopanou .
2) Vyrazte brzy, ať máte na hraní alespoň 5 hodin a nedopadnete jako já (musím jet znovu, abych si to doužil ).
3) Bez školy v přírodě nebo táboru se sem dostanete fakt jen výjimečně a jen s rezervací – a ten moment právě teď o víkendu nastává – takže šup šup, třeba se uvidíme ).
Klidně přibalte i puboše, je tu pro ně práce – hlavně ten seskok z věže by jim nemusel připadat jako těžká zívačka .
Jsou tu i bubu místa, babičky z toho byly dost pohoršené, kam že jsem to vlezl . Taky se občas budete muset ohnout, protáhnout a zout si boty , tak s tím počítejte . A když bude ještě teplo, přibalte klidně i plavky nebo něco na převlečení do sucha – třeba pro případ, kdy vás kostlivec poleje vodou .
Pecku v Herní krajině Pecka zažijete buď, když sem vylezete po svých ze Sněžky či Velké Úpy, nebo vyjedete z Velké Úpy sedačkovou houpací lanovkou. Vstup je zdarma a vůbec se nedivím, že se to jmenuje Pecka . Úplně jsem se tu „utavil“. Je tam i restaurace , kdybyste potřebovali něco do pupíku.
Ňuf ťuf buf bing bing hop . Ne, nezbláznil jsem se ještě, jen jsem zajel do hlubokého lesa a místo Perníkové chaloupky našel parkoviště, super síťové a prolézací giga hřiště slušně vysoko nad zemí, kafíčko a papání obložené ve dřevě, naučnou stezku mezi stromy, paintball (maminka ráda střílí tatínkovi červené a žluté dírky do zadku ) a rytířské hradiště .
Zábava u rytířů je zdarma, vzrůšo nad zemí si můžete koupit buď jako jeden vstup, zelená šipka vás jednou pustí, nebo si pak koupíte druhý vstup, a už můžete jet na bogánu kolikrát chcete (ale můžete si koupit i rovnou permici na celý dlouhý čas ).
Myslel jsem si, že budu pouštět draka, ale venku to tak fouká, že místo draka pouštím na vodítku chlupatou ségru 🙂
V Jeseníkách na Novoveském vrchu můžete pozorovat přímo z rozhledny, jak podzimní vítr prohání ve vzduchu barevné listí, je tu i super hřiště, a hlavně – pohádkové zápecní místo na nafutrování pupíku – Penzion Na Vyhlídce.